Jizva. Špatná péče může znamenat velký problém.

Co je jizva?

S jizvou se v průběhu života setká úplně každý. Ať už se jedná o drobné škrábnutí, popálení nebo připomínku chirurgického zákroku. Jizva je projev přirozeného procesu hojení kůže. Často však bývá opomíjena a pozornost směřuje k "podstatnějším" problémům. Například pacient po operaci žlučníku odchází do domácí péče se spoustou dietních doporučení, ale že má věnovat péči také jizvě po operačním zákroku, většinou vůbec netuší. Přitom zanedbané jizvy v oblasti břišní dutiny bývají vůbec ty nejzákeřnější. 

Pokud nejsou pacienti dostatečně informováni, konči pro ně starosti s jizvou většinou po vytažení stehů a odpadnutí posledních stroupků. Nejčastější odpověď, kterou v ordinaci slyším, když se zeptám na péči o jizvu je: "..nikdo mi neřekl, co mám dělat..." nebo "..řekli mi, že ji mám mazat, tak ji občas namažu.." Správná péče o jizvy však není jen o promazání. Výsledný vzhled jizvy je samozřejmě důležitý, ale hlavně bychom se měli snažit o co největší obnovu funkčnosti zasažené oblasti, tedy o návrat alespoň části původní elasticity. 

Faktory ovlivňující hojení. 

Na výsledný vzhled, tvar, barvu a citlivost jizvy má vliv velké množství faktorů. U někoho se i přes vzornou péči objevují komplikace při hojení a výsledky nejsou vždy takové, jaké byly původní představy. Rozsah a vzhled jizvy závisí na mnoha okolnostech. Jizva "pracuje" a mění se i dlouhou dobu po svém vzniku. Poměrně intenzivní změny probíhají i 18 měsíců. Určitého zlepšení zle dosáhnout i u starších jizev, ale efekt bude vždy menší, než kdyby se s jizvou pracovalo hned od počátku. 

Hojení ran a tedy i tvorba a konečný vzhled jizvy je podmíněno také geneticky. Svou roli však hraje nesčetné množství dalších faktorů. U chirurgických zákroků například způsob šití a použití materiálů, stav okolních tkání (otok, trauma), porucha krevního zásobení v místě jizvy, působení tlaku v místě, přítomnost infekce, pohyb v ráně (aktivní a pasivní), teplota a pH, dehydratace a otok okolních tkání. 

Kromě těchto spíše lokálních faktorů ovlivní hojení i faktory ovlivňující celkové fungování organismu. Mohou mezi ně patřit dehydratace, nedostatek vitamínů a minerálních látek (Zn, Cu, Ca, Mn, Fe), stáří a celkový zdravotní stav, stav imunitního systému, anémie, ztráta krve, hromadění dusíkatých látek v organismu při poruše funkce ledvin, podvýživa a nedostatek bílkovin, vliv léků (kortikosteroidy), imobilita, psychický stav a některé další.

V rámci pooperační rehabilitace, kromě cílené pohybové léčby, je důležitá také následná péče o jizvu. Jizvy po dobu léčby vyžadují především vlhkost a maximální přístup kyslíku. Hydratace napomáhá produkci kolagenu pro rychlejší hojení a je klíčem k dosažení maximálního efektu. Práci s jizvou můžeme zahájit hned první den po vyjmutí stehů. V následujícím období jde o zvyšování kondice, síly a úpravu koordinace pohybů.

Jak pečovat o jizvu po operaci

1. Udržujte ránu v čistotě - Omývání čistou tekoucí vodou a ošetřování vhodným desinfekčním prostředkem sníží riziko infekce.
2. Nepřetěžujte jizvu - Tkáně potřebují na kvalitní zahojení přibližně 6 týdnů. Po tuto dobu vynechte silová cvičení a jiné nevhodné aktivity.
3. Tkáň v okolí rány masírujte - Po odstranění stehů promazávejte kůži v okolí rány mastným krémem. Jizva bude uvolněná a nesvráští se.
4. Tlakujte jizvu - Na zahojenou ránu tlačte prstem asi půl minuty. Tímto způsobem promasírujte celou délku poraněného místa, nikdy však po něm nepřejíždějte ze strany na stranu. Pořídit si dokonce můžete speciální destičky či tlakové obvazy, které masírují a tlačí za vás.
5. Nevystavujte jizvu slunci - V prvních 3 měsících je jizva náchylná ke vzniku hyperpigmentací - ukládání pigmentu způsobujícího tmavé zbarvení. Při pobytu na slunci použijte krém s ochranným faktorem minimálně 20.

Prostředky pro péči o jizvu, které můžete používat:

• Hemagel - Speciální přípravek vyvinutý přímo na rány, popáleniny a další poškození kůže, po kterých tolik nežádoucí jizvy vznikají. Spíše než v boji proti starým jizvám bude mít Hemagel úspěch v léčbě a předcházení těm novým, čerstvým. Díky svému speciálnímu složení zabraňuje tomu, aby vznikla jizva viditelná, vystouplá, a tedy kosmeticky problematická nebo přímo bolestivá a pohyb omezující. Hemagel je výborně tolerovaný i citlivou kůží, na níž se jizvy mohou vytvořit snadněji. Stojí za to ho vyzkoušet jako jeden z prvních přípravků, protože tehdy bude jeho účinnost nejvyšší.
• Vitamín E - Bývá obsažen zejména v některých olejích nebo ho můžete zakoupit i jako samotný koncentrát. Kožními lékaři bývá doporučován k redukci jizev. Má se za to, že přerušuje vlákna, která tvoří jizevnatou tkáň.
• Bambucké máslo - Nejvíce doporučované je k léčení strií, ale účinkuje i na jizvy. Bambucké máslo se rozpouští teplotou lidského těla. Vaše kůže ocení i to, že bývá neparfémované a je bez konzervačních látek.

Zásady péče o jizvu se mohou lišit podle konkrétní lokalizace rány i fáze hojení. Proto je vždy na místě konzultace s lékařem.

Co s nevzhlednou jizvou?

Vzhled kosmeticky nevyhovujících jizev lze ovlivnit:

• laserem - odstranění přebytečné tkáně, úprava barevného vzhledu jizvy
• peelingem - zarovnání nerovností kůže speciálním krémem
• dermabrazí - odstranění vrchní vrstvy kůže frézou
• excizí - vyříznutí staré jizvy a sešití kůže plastickým stehem

Cílem korekce jizev je docílit stavu, kdy je jizva funkčně a esteticky přijatelná. Nejlepší je ke korekci jizev přistoupit do 1 roku od jejich vzniku.

Pokud se v případě své jizvy rozhodnete pro radikální řešení, poraďte se na kožním oddělení nebo s plastickým chirurgem, který ze zásahů je nejlepší zrovna pro vás.

TYPY JIZEV

• Hypertrofické jizvy (vyvýšené)

• Vznikají nadměrnou tvorbou nové kůže, jsou obvykle červené, hrubé a tvrdé. Často svědí nebo bývají bolestivé a nepříjemné. Mají tendenci vystupovat nad úroveň okolní kůže, přičemž se ale nerozšiřují mimo oblasti původního zranění.

• Keloidní jizvy (přečnívající linie rány)

• Jsou hrubé, oblé, tvoří nepravidelné shluky jizvovité tkáně, které se šíří za hranice původního zranění. Často jsou červené nebo tmavší v porovnání s okolní kůží.

• Atrofické jizvy (promáčknuté)

• Vznikají, když se rána nehojí správně a tvoří se tak nedostatečné množství nové pojivové tkáně. Výsledná jizva je pod úrovní okolní kůže; např. jizvy po akné nebo planých neštovicích.

• Strie

• Strie označují popraskanou kůži následkem rychlého roztahování, nejčastěji během těhotenství. Dá se jim předejít pravidelným nanášením zvláčňujících emulzí. K dosažení potřebné pružnosti pokožky je důležité také pravidelné cvičení.

Předpokladem účinné péče o jizvy je začít s léčbou co nejdříve. Odměnou jsou jizvy, za které se pacient nemusí stydět a které mají přirozenou pružnost a elasticitu. Bezbolestná léčba jizev, kterou je možné bez rizika použít v jakékoliv věkové kategorii, si v řadách lékařů získává stále více příznivců. Jednou z metod je aplikace produktů na bázi silikonu, a to ve formě silikonového plátku, gelu nebo tyčinky. Všechny tyto produkty jsou určeny k léčbě jizev po uzavření a zahojení rány. Na otevřené či čerstvé rány se používat nesmí.

Lékaři často pacienty upozorňují, aby čerstvé jizvy nevystavovali slunci. UV záření by totiž mohlo způsobit hyperpigmentaci, čili nežádoucí ztmavnutí jizvy. Před sluncem je potřebné Jizvy je před sluncem třeba chránit až do úplného zahojení, tedy dokud je jizva červená, což může někdy trvat i rok.

6 KROKŮ KE KRÁSNĚ ZAHOJENÉ JIZVĚ

Jak správně pečovat o čerstvou jizvu?

Po každém poranění kůže se v těle automaticky nastartuje proces její regenerace, při kterém se porušené místo zacelí. Nově vzniklá vrstva kůže v podobě jizvy ale nikdy nevypadá stejně jako kůže původní, proto je dobře viditelná. Aby se správně zahojila, byla co nejjemnější a málo rozpoznatelná od svého okolí, je důležité se o ní starat minimálně půl roku od jejího vzniku.

Co pro bezchybné zahojení jizvy můžete udělat vy? Připravili jsme pro vás 6 tipů pro domácí péči o hojící se jizvy:

• Úplným základem péče o čerstvou jizvu je promašťování kůže hojivou mastí nebo gelem. Na trhu existují speciální léčivé přípravky, které lze využít. Dobře vám ale poslouží i měsíčková mast nebo sádlo. Díky pravidelnému promazávání udržíte kůži vláčnou a jemnou.
• Při domácí péči můžete s úspěchem použít i speciální náplasti určené k hojení jizev.
• Obzvláště u jizev po operacích a úrazech je velmi účinná správně prováděná tlaková masáž. Ta podporuje měknutí jizev a plastické splynutí jizvy s jejím okolím. Tlakovou masáž je vhodné zahájit, jakmile je rána zahojena (1-2 týdny po operaci nebo vytažení stehů). A jaký je její postup? Na zahojenou ránu tlačíme proti pevnému podkladu takovou silou, aby došlo k odkrvení tkáně. Vzniklý tlak udržujeme po dobu 30 sekund. Pak se přesuneme vedle, postup opakujeme a takto postupně promasírujeme celou jizvu. Tlakové masáže mají výborný efekt, pokud se provádí alespoň 3 x denně po dobu 10 minut. Účinek se dostaví během 1 až 2 měsíců.
• Po dobu 1 roku jizvu chraňte před extrémními výkyvy teploty - před horkem i mrazem.
• Minimálně 6 měsíců, ideálně 1 rok jizvu nevystavujte přímému slunečnímu záření a používejte krémy s vysokým ochranným faktorem - nejlépe SPF 50. Zabráníte tak jejímu zpigmentování.
• Dbejte o to, abyste nedošlo k mechanickému poškození jizvy například při odírání těsným oblečením, případně k jejímu opětovnému poranění.

Měkké techniky

Nejdůležitější je však jizvy uvolňovat pomocí tzv. měkkých technik. Při jakékoliv péči o čerstvou jizvu je třeba mít na paměti následující pravidlo: s léčbou jizvy je třeba začít až po zahojení rány. Některé produkty k léčbě jizev nejsou určeny do otevřených či čerstvých ran.

Všeobecně se na jizvy doporučuje tlaková léčba. Masáž tlakem je mnohem účinnější než klasické masírování. Aplikací tlaku se předchází hypertrofii jizev, tedy tomu, aby nadměrnou tvorbou nové kůže došlo k jejich vyvýšení a zhrubnutí.

Ruční uvolňování jizvy

Jizvu připravte jemným uchopováním, "štípáním" mezi dvěma prsty a nadzdvihováním s mírným "ždímáním" prsty oproti sobě. Jizva se může jemně zahřát a zčervenat.

Uvolňovací cvičení

Prvním uvolňovacím cvičením může být vytváření tzv. céčka:

• přiložte palec kolmo na podélnou část jizvy
• jemným tlakem/posunem palce po kůži nahrňte kožní řasu a opřete se do vytvořeného "céčka" z řasy
• jizva má tendenci být tuhá, nepoddajná a někdy slepená a může tahat směrem pod kůži
• při uvolňování musíme dát jizvě čas k povolení
• po prvním jemném zatlačení do jizvy a vytvoření "céčka" v poloze vydržte a počkejte na uvolnění
• nesnažte se jizvu úplně přetlačit a proklouznout na druhou stranu jizvy
• takto projděte všechny části jizvy z obou stran

Jako druhý krok zkoušejte jemné pružení jizvy:

• bříšky prstů překryjte plochu jizvy a jemně na jednu a druhou stranu v různých směrech uvolňujte jizvu plochým pomalým kmitem
• jedná se o několikacentimetrové pomalé pruživé pohyby s mírným tlakem, aby bylo zabezpečeno klouzání kůže po podkoží

Další možností je tvoření tzv. esíček:

• jemným úchopem vytvořte kožní řasu a povolujte jizvu do protichůdných pohybů
• jizva je mírně zdvihnutá a podebraná s prsty nahoru
• pomalu uvolňujeme kůži v oblasti celé jizvy do vyšší pružnosti

Osud Vašich jizev je jen ve Vašich rukou. I když neexistuje mastička po které by zmizely, správnou péčí můžete dosáhnout alespoň toho, že jejich barva a povrch bude jemnější a že se do okolní pokožky vrátí pružnost bez omezení pohybu.