Metoda Ludmily Mojžíšové - není to jen o dětech.

Metoda Ludmily Mojžíšové je známější spíše mezi ženami, jako jedna z možných léčebných metod funkční ženské sterility. To ovšem neznamená, že dokáže pracovat jen v tomto úzkém spektru a je vhodná pouze pro ženy. Pravý opak je pravdou. Bolestivé stavy a svalové dysbalance v oblasti pánve a bederní páteře, stejně jako blokády (distenze) žeber s nimi související, dokáží vyvolat nejrůznější obtíže, jako například bolesti a točení hlavy, šumění v uších, bolesti ramen a loktů, bolesti v oblasti žaludku, zácpu, bolestivou menstruaci a mnoho dalších.

Bohužel se v dnešní době setkáváme s chybným nahlížením na metodu paní Mojžíšové. Metoda bývá neodborně prezentována pouze jako sestava cviků, které jsou navíc špatně popsány nebo ilustrovány. Klienti pak tyto cviky používají bez předchozího adekvátního vyšetření lékařem, manuálním ošetření terapeutem a patřičné instruktáže. Úspěch takto pojaté "terapie" je přinejmenším sporný a nejvíce na to doplácí (kromě pacientů) sama metoda, která je pak označována jako neúčinná.

Pohybová terapie by měla být ve většině případů zařazena na první místo v terapeutickém procesu, pokud tomuto odpovídají i výsledky patřičných lékařských vyšetření. Bez nutnosti vnějších zásahů do organismu je cvičení podle Ludmily Mojžíšové jako součást pohybové terapie schopno reflexní cestou ovlivnit napětí svalů a funkčnost orgánů uložených v pánvi. Ačkoliv je metoda pro veřejnost známá zejména pro léčbu funkční ženské sterility, díky cvikům ovlivňujícím hrudní i bederní část páteře, sakroiliakální skloubení i tonus svalů pánevního dna je škála obtíží, které mohou být ovlivněny, mnohem širší. Nejen díky reflexnímu ovlivnění napětí svalů, ale i díky uvolňovacímu (protahovacímu), posilovacímu a automobilizačnímu charakteru cviků může vést pravidelné provádění těchto cviků k odstranění nebo zmírnění například bolestí bederní páteře, bolesti hlavy, obstipace a mnohých dalších. Úpravou nebo odstraněním dlouhodobě zřetězených funkčních poruch se kvalita života pacientů může významně zlepšit. Důležitá je však dostatečná informovanost pacientů a také míra jejich motivace, která je zásadní pro pravidelné provádění zadaných cviků, což nemusí být vždy jednoduché.

Zde se můžete podívat, co o metodě říká osoba z nejpovolanějších, paní Hana Volejníková